pondělí 16. ledna 2017

Tichá vzpomínka ve středu dění...J. P., 16. 1. 2017


Tichá komorní vzpomínka na Jana Palacha.
Václavské náměstí, 16. 1. 2017

/Narodila jsem se v září 1969. Táta mi jednou povídal, že smutek byl tak obrovský, tíseň tak veliká, že když přišli z ročního výročí smrti Jana Palacha domů s mamkou, že chtěli udělat "něco" nezapomenutelného, velkého...a tak jsem se narodila za devět měsíců já. Kdoví, jak moc pravdivá ta historka je, už se táty nezeptám, nezjistím, možná jen poeticky osobní střípek do mozaiky tehdejšího smutku a blízkosti lidí v podivné době.

Kéž by už nepřišla doba, kdy se budeme zase bát za pravdu a schovávat své skutečné myšlenky a názory. Mám to pod kůží, jsem přeci jen ročník 1969 a rodiče tu dobu zažili...
Dnes na Václaváku padlo také přání, abychom v roce 50 let úmrtí Jana Palacha měli prezidenta, který by výročí připomenul důstojně, pravdivě. Kéž by. Je to na nás./




 
 
 
 
 













Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc všem, kdo se zastaví a nakouknou...díky moc i za případný komentář.