pátek 29. března 2013

...TO SE VŽDYCKY POVEDE...

Mazanec či vánočka, lepší, než od babičky. To je co říct...
...neskromně říkám "ano, je to pravda..." :-)

Ale tenhle pátnáct let starý papír resp. recept má svou historii...


Co by holka mladá jsem chtěla svému Muži ukázat jak jsem šikovná. 
Upekla jsem podle nějakého receptu vánočku, počkala na štědrovečerní ráno, jak spolu s dojetím v oku tu krásu voňavou rozřízneme...jak já budu za hvězdu. 
Jelikož jsme málem nůž zlomili, dojetí přešlo téměř v pláč a byl skoro zkažený Štědrý večer, je nabíledni, že za hvězdu jsem nebyla. Alespoň "charita" mě mohla spasit, tak jsme mlčky odvezli vánočku, s tehdy půlroční Anežkou, srnkám do krmelce, k odstatnímu suchému chlebu a rohlíkům. Pláč a dokonání zkázy hvězdy nastalo o měsíc později, kdy jsme dorazili do krmelce a jediné nesežrané bylo moje dílo, vánočka. V původním stavu tvrdosti a nejedlosti.
Kde se stal kámen úrazu nevím dodnes, říkala jsem tehdy historku pár lidem a báječná ženská Lenka a tenkrát kolegyně ve škole mi pověděla o svém zaručeném receptu.
Po patnácti letech zas a znovu říkám, "ano, tahle vánočka/mazanec  se vždycky povede". Zkoušeli jsme s dětmi mnohokrát rozplést, splést, hodit na zem, kejkle jsme vymýšleli, ale vážně se vždycky povede, je výborná/výborný. 
Recept posílám dál. 
Díky Lenko :-)...a tentokrát i Anežko.
Voňavé velikonoce! Krásné jaro!




 


Jen technický údaj nakonec: z téhle várky je jeden veliký mazanec (ještě v trubě..) a dva malé na jednom plechu. 
Vánočky z toho peču dvě. 





Dobrou chuť!

1 komentář:

  1. El, moc děkuji za osvětu! Po mnoha letech jsem se letos přesvědčila, že si mazanec zase sama upeču, tak zkusím tvůj osvědčený recept.
    Přeju krásné, byť asi studené Velikonoce všem, J.

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc všem, kdo se zastaví a nakouknou...díky moc i za případný komentář.